Classical Guitar Magazine, Chris Dumigan

Baden Jazz Suite pro čtyři kytary - Jiří Jirmal

Tato skladba ve své originální sólové formě je známá nyní již dlouho a každý, kdo ji hrál, ví, jak vděčná je k provedení. Nicméně je v ní plno akordových souzvuků, což ji činí ne zcela jednoduchou s výjimkou střední části. Ta je ze všech tří vět nejsnadnější. Přepracování pro čtyři kytary není tak neobvyklé, jak by se mohlo na první pohled zdát. (Je s podivem, že není uvedeno, kdo skladbu upravil, takže je pouze možno si domyslet, že je to práce skladatelova.)

To, co byly dříve souzvuky akordů, jsou nyní jednotlivé hlasy pro kytary, a to by se mohlo zdát mnohem jednodušší. Ovšem musíme vzít v úvahu velice náročné rytmy, které nyní vystupují do popředí a musí být přesně dodrženy. To není v nejmenším míněno jako nedostatek, je to pouze zjištění, že to, co je obtížné pro jednoho, nestává se samozřejmě jednodušším při rozdělení pro čtyři hráče. Střední část dostává poněkud změněný ráz krásnou harmonií. Ostatní části skladby jsou stejně vyvážené.

Je to milá skladba, málo prováděná, a to je veliká škoda. Jsem zvědav, zda se jí nějaký kvartet ujme a dá jí možnost vyniknout. Nemyslím, že by toho kdokoliv litoval.

Play Bossa Nova a Swinging Guitar - Jiří Jirmal

Hraji skladbu Baden Jazz Suite Jiřího Jirmala již dosti dlouho a byl jsem potěšen, když jsem uviděl novou dvojici skladeb, která se objevila po delší odmlce.

Ne příliš šťastné na této publikaci jsou názvy obou skladeb, které mi připadají, upřímně řečeno, poněkud nevhodné. Mohu však s potěšením konstatovat, že obě skladby jsou báječné, v každé části je mnoho vynalézaavosti i radosti ze hry.

Play Bossa Nova začíná předehrou postavenou na dlouhých akordech s ostinátním basem. A pak přichází hlavní téma sestávající z okouzlujících akordů, což podporuje rytmickou údernost skladby. Je to právě tak obtížné zahrát jako Baden Jazz Suite, jednoduše to přetéká lahodnými harmoniemi a přesto je to veskrze svrchovaně kytarové.

Swinging Guitar je snad ještě lepší. Přichází k Vám druh skladby, jaký byste očekávali v projevu Elly Fitzgeraldové a hlavní myšlenka ve stylu zvuku "big bandu" Vás přiměje s potěšením si zahrát. Je velice obtížná, ale je plná radosti z mnohotvárnosti akordů a rychle se pohybující harmonie.

Jedná se o dvě líbezné skladby a každý, komu se líbily ty předešlé, bude i tyto obdivovat.